Film Balada pro bodhrán se odehrává ve středověku. Nejedná se o příběh z konkrétní země nebo konkrétní doby (hlavní postavou není ani král Artuš ani Karel IV. ani nikdo podobný). Námět je historický, nesnaží se však o stoprocentní zobrazení středověkého života. To ponecháváme učebnicím a vědecké literatuře.
Nám jde především o příběh, který se mohl odehrát před mnoha staletími. V dávných časech, kde jste se mohli setkat nejen s prvními středověkými rytíři, ale i s doznívající slávou starobylých keltských zvyků a obyčejů.
Přímo autentickou středověkou hudbu ve filmu neočekávejte. Po hudební stránce se jedná o "modernější" hudbu, avšak akustickou. Písně a skladby spadají přibližně do žánrů: historizující folk, keltská hudba. Tedy příběh je historický, avšak hudba promlouvá jazykem více současným.
Hudba, která se hrála v období středověku. Typické hudební nástroje: flétny, rohy, šalmaj, dudy, bubny, tamburína, loutna, kvinterna, harfa, fidula, kantele, niněra, ... Jednalo se o hudbu duchovní (církevní) i světskou. Z lidové světské hudby potom v pozdějších staletích vznikla lidová píseň, jak ji vnímáme dnes. A z lidové písně vzešla i keltská hudba i folk, ale to už je jiná kapitola.:-)
Například Góthien, Elthin, Weytora, Musica Vagnatium, BraAgas, Dei Gratia, SoliDeo, Arcus, Flagrans, PerKelt, Musica Poetica, Gnomus, Holba, Řemdih, Bakchus, Radvanoch, Rattus Rattus, Ignitus, Krless, Rebule, Žakéři, Euphorica, Turdus, Rabussa, Duro Nux, Quercus, ...
Keltové na území dnešní České republiky žili přibližně od 6. stol. př.n.l. do 1. stol. př.n.l. V Irsku však Keltové žili ještě v 5. stol. n.l. (možná i později). Tedy na našem území se Keltové nemohli setkat se středověkem. Ale např. v Irsku ano - tzv. "keltské křesťanství", přiblžně 5. až 8. stol. n.l.
Keltské svátky hlavní: keltský nový rok Samhain 30.10.-1.11. (dnes dušičky nebo Halloween), Imbolc 31.1.-1.2.(dnes přibližně Hromnice), Beltine 30.4.-1.5. (dnes čarodějnice, filipojakubská noc), Lughnasad 31.7.-1.8. (dnes přibližně dožínky). Tehdejší den začínal vždy setměním, proto svátek začínal jakoby "o den dříve". Přesné datum svátku nelze přímo určit, berte datum jako přibližné. Vedlejší svátky: zimní a letní slunovrat, jarní a podzimní rovnodennost (slunovraty a rovnodennosti slavily také i jiné národy).